Alpenverein OEAV.CZ Snow

Švýcarsko: lyžování po celý rok

Kdybyste v Alpách hledali oblast, ze které je dostupné nejlepší lyžování po celý rok, pravděpodobně by vám vyšlo nějaké místo ve Švýcarsku – jsou tu totiž nejen vysoké hory s rozmanitými terény, ale hlavně dlouhá lyžařská sezóna a množství i jistota sněhu.

Alpenverein OEAV.CZ Snow

Právě sníh se dá považovat za nejcennější lyžařský artikl Švýcarska. I v současnosti, kdy vnímáme, že zimy jsou „jiné“, méně vyzpytatelné než dříve, si mnohá švýcarská střediska mohou dovolit „luxus“ v podobě závislosti na přírodním sněhu. Zasněžovací infrastruktura tak nezřídka jistí jen níže položené dojezdy do údolí nebo vybrané páteřní tratě areálu. Průměrná nadmořská výška lyžařských terénů totiž o stovky metrů převyšuje ty u alpských sousedů na jihu a východě. A výška sněhově stále „funguje“. Samozřejmě že případný teplý či suchý podzim se nepříznivě projeví na předvánoční lyžařské nabídce Švýcarska, ovšem během zimní sezóny a na jaře je hendikep v podobě menšího počtu zasněžovaných sjezdovek prakticky nepostřehnutelný. A právě jaro je jedním z nejpříhodnějších období k lyžařské návštěvě Švýcarska, neboť nabízí nižší mimosezónní ceny a ve vysokohorských areálech ještě výborné sněhové podmínky a plnohodnotný lyžařský provoz. I na podzim se však ve Švýcarsku některé areály otevírají dříve, než je zvykem v jiných zemích, a to i ty neledovcové, byť třeba jen s velmi skromnou nabídkou dvou tří sjezdovek.

Alpenverein OEAV.CZ Snow

Proč má Švýcarsko tolik sněhu

Švýcarsko je klimaticky velice různorodé, což je dané výškou hor, které na návětrné straně zesilují srážkovou aktivitu, naopak na závětrné oblačnost rozpouští. Sněhovou nadílku tak kromě prosté nadmořské výšky zásadně ovlivňuje poloha toho kterého místa v rámci Alp, především z jaké světové strany se do něj dostávají srážky.
Nejobvyklejší směry, ze kterých přicházejí do švýcarských Alp sněhová mračna, jsou ty na „západní“ straně směrové růžice – od jihu přes západ až po sever. Alpský masiv se Švýcarskem táhne od jihozápadu k severovýchodu a největší srážkové úhrny proto obvykle „narazí“ na severní stranu hor, která tvoří návětří pro západní, severozápadní či severní proudění. Jižní okraj švýcarských Alp je zásobován sněhem téměř výhradně z jihozápadu či jihu.
Uvnitř Alp směrem k jihovýchodu srážek postupně ubývá s tím, jak se oblačnost „vyčerpává“ přechodem jednotlivých horských hřebenů. Jednoduše řečeno, dokud je vlhký vzduch nucen stoupat do hor, tak sněží či prší, jakmile klesá do nížin, srážky slábnou nebo zcela mizí.
Nejsušší jsou vnitroalpská údolí obklopená ze všech světových stran vysokými horami, přes které pronikne jen málo srážek – nejtypičtějším „suchým“ údolím je Wallis na jihozápadě země, sušší klima má i Engadin na jihovýchodě. Zatímco údolí mohou být „suchá“, horské hřebeny převyšující je o tisíce metrů, si i tak přijdou na více než štědré srážkové úhrny.
Statistika říká, že zatímco na severním podhůří Alp, ale i v jižním Švýcarsku, spadne průměrně zhruba 2 000 mm srážek za rok, ve Wallisu je to místy jen 500 až 600 mm, v Engadinu pak 600 až 700 mm. V nížinách na sever od Alp je průměrné roční množství srážek okolo 1 000 až 1 500 mm. 
V průměru spadne v létě dvakrát tolik srážek co v zimě, výjimkou je Wallis. Srážky převážně ve formě sněhu padají v zimě v polohách nad 1 200 až 1 500 m n. m. a vytvářejí tak souvislou sněhovou pokrývku ležící několik měsíců.
Ve Wallisu je téměř padesát čtyřtisícovek a právě jejich výška způsobuje, že klima se kvůli návětrnému a závětrnému efektu výrazně liší od údolí k údolí. Severozápadní a severní hranici Wallisu tvoří hřeben Bernských Alp táhnoucí se od masivu Diablerets až k masivu Jungfrau s devítkou vrcholů přesahujících 4 000 m n. m. Jižní hranici Wallisu lemuje hřeben, v němž čtyřtisícovou hranici převyšuje hned 35 vrcholů. Na jihozápadě se ještě tyčí masiv Mont Blancu, na severozápadě pak nižší horská skupina Chablais. Nejvíce srážek padá v nejvyšších polohách na severní straně Bernských Alp, a to zejména při hranici s centrálním Švýcarskem – vlhkému proudění tu nestojí v cestě žádné vyšší hory, a zdejší čtyřtisícovky jsou opravdu mohutnou překážkou, zesilující návětrný efekt hor. Nejsušší je pak samotné údolí řeky Rhony.
Jedním ze sněhově nejlépe zásobených míst Švýcarska je průsmyk Grand St. Bernard, který dělí Wallis od italského údolí Aosta. Ačkoliv je součástí suššího vnitroalpského Wallisu, jeho poloha na jihozápadě hřebene Walliských Alp, kde působí spíš návětří hor než jejich stín, mu zajišťuje v zimních měsících pětkrát tolik srážek co nedalekému, ale již horami „zastíněnějšímu“ Zermattu.
Podobně lyžařské oblasti Aletsch Arena nebo Crans Montana, rozkládající se na jižní straně Bernských Alp, získávají velký příděl sněhu od jihu, ačkoliv jsou umístěné „uvnitř“ Alp. Z jihu je totiž nestíní vyšší horské překážky, než jakými samy jsou.
Suchou vnitroalpskou zónou je také oblast Engadinu na jihovýchodě Švýcarska – na severu je stíněna masivem Silvretta, na jihu Berninou. Díky vysoké nadmořské výšce a z ní vyplývající trvanlivosti sněhu se přesto může těšit z vyhlášených sněhových podmínek.
Velmi vlhkou oblastí je severovýchod Švýcarska na jih od St. Gallenu nad Bodamským jezerem – hory tu sice nepřerůstají dvouapůltisícovou hranici, ale jsou výraznou a hlavně jedinou překážkou na severním podhůří Alp. Dominantní vrchol Säntis proto drží švýcarský rekord co do průměrného ročního úhrnu sněhu, tak co do absolutní naměřené výšky sněhu.

Alpenverein OEAV.CZ Snow

Zermatt: nejjistější lyžování v Alpách

Vrchol Klein Matterhorn je s 3 820 m nejvyšší lanovkou zpřístupněnou lyžařskou výspou Evropy. Zdejší ledovcové sjezdovky jsou v provozu po celý rok a i v teplé polovině roku umožňují sjezd až s tisícimetrovým převýšením.
1 562 – 3 889 m n. m.
322 km sjezdovek
360 dní lyžařské sezóny

Saas-Fee: mrazák mezi čtyřtisícovkami

Saas-Fee je horské letovisko sevřené opravdu monumentálními masivy, ze kterých jako divoké řeky stékají ledovce plné séraků, což vytváří jedinečnou kulisu. Kromě ledovce, který bývá v provozu od léta až do Velikonoc.
1 800 – 3 600 m n. m.
100 km sjezdovek
240 dní lyžařské sezóny

Engadin Svatý Mořic: luxus v mnoha směrech

Náhorní plošina Engadin se světoznámým snobským letoviskem je obklopena třítisícovými hřebeny, nad nimiž vyčnívá i jediná čtyřtisícovka východních Alp – Bernina. Už v říjnu se mohou díky zásobám sněhu z předchozí sezóny lyžaři sklouznout na sjezdovce pod vrcholem Diavolezza, která zároveň funguje i nejdéle do jara, obvykle ještě v květnu.
1 750 – 3 303 m n. m.
330 km sjezdovek
210 dní lyžařské sezóny

Alpenverein OEAV.CZ Snow

Engelberg: sněhový trůn v srdci Švýcarska

Třítisícový Titlis je oblíbenou vyhlídkovou turistickou atrakcí po celý rok a po jeho značnou část se mohou lyžaři sklouznout na malém ledovci pod vrcholem, obslouženém sedačkou a vlekem. Unikátem je otáčivá lanovka, zpřístupňující nejvyšší vrchol.
1 050 – 3 020 m n. m.
82 km sjezdovek
210 dní lyžařské sezóny

Andermatt – Gemsstock: sněhový magnet uprostřed Alp

Sněhově velmi spolehlivým bodem na mapě Švýcarska je Andermatt, ležící na křižovatce cest ze severu na jih i ze západu na východ Alp, a tak poměrně spolehlivě získává sníh za všech povětrnostních situací, navíc téměř třítisícový Gemsstock je pro něj dostatečně chladným úložištěm. Během listopadu začíná víkendový provoz na přívětivých sjezdovkách se sedačkovou lanovkou kolem mezistanice, celá hora je pak v provozu až do začátku května.
1 441 – 2 963 m n. m.
31 km sjezdovek
180 dní lyžařské sezóny

Samnaun / Silvretta Arena: výkonná lyžařská továrna

Zapadlá horská vesnička Samnaun, která si díky své historické nepřístupnosti vysloužila statut bezcelní zóny, je jedním z nejbližších švýcarských středisek, které překvapí sněhovou jistotou, velkolepým rozsahem sjezdovek od začátku až do konce sezóny a nakonec i nižší cenou, než by se dalo ve Švýcarsku čekat. Díky tomu, že sjezdovky tvoří jeden velký lyžařský komplex s rakouským Ischglem, je i cena skipasu „rakouská“, ve Švýcarsku tedy značně podprůměrná.
1 377 – 2 872 m n. m.
238 km sjezdovek
150 dní lyžařské sezóny

Alpenverein OEAV.CZ Snow

Davos Klosters: dobře dostupná metropole lyžařů

Davos se nachází na návětrné straně Rhétských Alp v jedné ze srážkově nejbohatších oblastí Alp, což v kombinaci s nadmořskou výškou (samotné město leží v 1 560 m) zajišťuje opravdu spolehlivé a štědré sněhové podmínky. Sezóna začíná již během listopadu, do plného provozu se dostává okolo Vánoc a trvá až do druhé poloviny dubna.
810 – 2 844 m n. m.
239 km sjezdovek
150 dní lyžařské sezóny

Jungfrau: lyžování s příběhem

Lyžařské terény kolem Grindelwaldu, Wengenu a Mürrenu nedosahují ohromující nadmořské výšky, jsou ale slušně zásobené sněhem a některé lokality mají lyžařsky „atraktivní“ mikroklima. 
796 – 2 971 m n. m.
206 km sjezdovek
150 dní lyžařské sezóny

Aletsch Arena: lyžařský balkón nad největším ledovcem Alp

Aletsch Arena je rajskou lyžařskou vyhlídkou, odkud se můžete kochat panoramatem Walliských čtyřtisícovek i nejdelším alpským ledovcem. Panoramatický hřeben, z něhož stékají sjezdovky jako po velkolepé horské terase, je přitom také štědře obdarováván sněhem – získává jej jak ze západu, tak z jihu a díky nadmořské výšce nad 2 000 m se tu i přes jižní orientaci svahů drží dlouho do jara.
1 848 – 2 869 m n. m.
104 km sjezdovek
120 dní lyžařské sezóny

Text: Radek Holub

Alpenverein OEAV.CZ Snow

SNOW

Předplatné se slevou 80 Kč (20 %) obsahuje sedm vydání SNOW počínaje dnem objednávky. Obvyklá cena: 400 Kč, pro členy OEAV: 320 Kč. Ukázkové číslo zdarma (náhodný výběr z předchozí sezony) zasílá redakce: predplatne@snow.cz

Sleva pro členy Alpenverein

Alpenverein OEAV.CZ Snow

SWISSmag

SWISSmag se věnuje fenoménu Švýcarska a všem zajímavostem s ním spojeným. Vychází 2x ročně. V rámci dvouletého předplatného v ceně 200 Kč členové OEAV.CZ obdrží zdarma knihu GRAND TOUR - 111 TIPŮ

Sleva pro členy Alpenverein

Aktuality

Dálková turistická trasa Alpe-Adria-Trail

10. 07. 2020
Alpe-Adria-Trail je 750 km dlouhá, po celé své délce perfektně značená a z přírodního hlediska...

Nejlepší ferraty Rakouska

09. 07. 2020
Budování zajištěných cest je v poslední době v módě a ročně nejen v Rakousku vzniknou desítky...

Prevence úrazu po zásahu bleskem

08. 07. 2020
Každoročně je na celém světě asi 1000 osob zasaženo bleskem, přičemž 70 % zásah bleskem přežije....
Nahoru